Kašovice
První dostih sezóny se konal v Kašovicích u Prahy. Vyrazili jsme v pátek, tradičně bez wranglerů, cestou jsme zabloudili jen jednou a na místo dojeli překvapivě včas :).
Po příjezdu na pole, kde se nacházel start/cíl, veteriny a o kousek dál i paddock jsme se v zápětí na podmáčeném poli trochu zahrabali.. Takže jsme vytáhli koníky a šli dělat ohrádku, poprvé jsme měli sebou baterku, aby náš elektrický ohradník byl opravdu elektrický. Já ubytovala koníky a Kamil šel s pomocí okolních přihlížejících vytlačit vozík s autíčkem.. během toho manévru se jim podařilo lehce přimáčknout auto Tondovi, za což se moc moc omlouváme.. :)
Následně se koníci odebrali do veterin, kde v pořádku prošli. Koníky jsme dali zpět do ohrádky, nanosili seno a vodu a šli jsme na rozpravu. Tam jsme se dověděli kdy startujem a že čísla dostanem až ráno.. Šli jsme dát koníkům baštu a společně všichni jeli do nedaleké restaurace na večeři. Když jsme se dosytosti najedli, vrátili jsme se zpět a do noci jsme sedeli a plkali, přestalo foukat a tak s trochou alkoholu nám bylo fajn..
Ráno jako první startovali „S“ o veselo se postarala Faloma se Zdeňkou, ale vše bylo zvládnuto a odstartováno. O Hodinu později startovaly koně v soutěži „L“ a hodinu na to, jsme vyrazili my na 48km soutěže „Z“.
Podmínka byla, že pojedeme pomalu, potřebujeme splnit limit.. Jenže jak to vysvětlit Medymu, ten si celé první kolo ne a ne nechat říct.. Přetahovali jsme se jak v posilovně.. Medy naprcnutý, já nepříčetná.. Ale nebylo jak mu vysvětlit, že sice jsme na dostizích, ale musíme jít pomalu,i když jdou ostatní rychle.. Nakonec jsme se prvním kolem dohádali až do cíle, veteriny v pořádu a směle do druhého kola..
I v druhém kole byl Medy nepříčetný a už to zavánělo tím, že jeden druhýmu něco uděláme, tak jsem ho nechala jít, at si jde svým tempem.. A šel.. :) ocitli jsme se v první skupince a Medy byl ve svém živlu, jenže cíl se blížil a já věděla, že když půjdu rychleji než 16km/hod, že nesplním to, proč tu jsme, tak jsem 5km před cílem Medyho zastavila. Nechala jsem koně odjet a šla krokem. Medy se zvtekal tak, jak jsem ho nikdy neviděla. Na zadní, klus, cval na místě.. no prostě jeliman.. Nakonec nás došla Pipka s Kamilem, kterým jsme v druhém kole utekli, a tak Medy aspoň nebyl sám. Každopádně přimět ho, aby šel krokem, bylo nemyslitelné.. pořád poskakoval.. Sice jsem byla ráda, že je vychovaný a umí poslouchat, takže všechnu akrobacii dělal na volné otěži s nedovolil si nikam utect, ale zkrácený klus tak dlouho před cílem, to už jsem začínala být nervozní z toho, že si zkrátí chody a bude ve veterině zatuhlý. Nakonec se nechal ukecat a přešel do svižnýho kroku a s Pipkou vedle jsme došli až do cíle.
Bylo to náročné na sebeovládání asi pro nás oba a doufám, že to bylo naposledy.. :)
Vyhodnocený vypadalo následovně, všichni v soutěži „Z“:
Chartola s Evou 9. místo, Pipka s Kamilem 26. místo a my s Medym 25. místo. A Tímto jsme si splnili další podmínku pro získání mezinárodní licence.. uff.. :)