Vilémov
Medy pojede soutěž stupně „L“ na 60km, Pipka vyrazí na trať stupně „Z“, její první opravdový dostih :)
Do Vilémova jsem dorazila s koníkama o týden dřív. Chystaly se dostihy a tak jsem se snažila pomoct, co to šlo. Kamil přijel v půlce týdne a všichni společně s děckama a Evou jsme chystali a chystali a nervovali se a zmatkovali.. jako vždycky, když se chystají dostihy, navíc bylo přihlášeno okolo 60 koní...
V pátek okolo poledne začali přijíždět první jezdci.. Dělala se prezentace a dolaďovali se poslední detaily.
Večer byla rozprava a následně spinkání a psychická příprava na sobotu.
Ráno jsme nakrmili koníky, start se posunul o něco dřív, protože počasí se tvářilo velmi letně, a tak jsme se aspoň moc dlouho na tom sluníčku nepekli.
Na startu „L“ bylo celkem 16 koní, takže to byl zezačátku trošku zmatek, ale do lesa jsme vjížděli už tak trochu rozděleni na skupinky. My se s Medym drželi té první.. tedy Amír, Scott, Split a Medy. Do cíle první etapy jsme dorazili celkem pospolu..
Jediná chybka, která se vloudila, byla volná podkova a tak po prvním kole měla Máca za úkol sehnat kováře.. Nakonec nám pomohl Tomáš a pan doktor Potocký. Medy sice zlobil úplně moc moc, ale chlapi byli šikovní a zvládli podkůvku opravit a díky nim jsme do druhýho kola mohli vyrazit bez starostí o volnou podkovu.
Do druhého kola vyjel Amír jako první, pak Scott a pak Medy a Spliťák. Celé druhé kolo jsme my tři jeli spolu a se Scottem jsme se střídali na vedoucí pozici skupinky. Jelo se docela rychle na to, jaký je ve Vilémově terén a cesta ubíhala fajn, jen na to jaké bylo teplo, nám to s Medym moc nevyšlo s chlazením.. Občas jsme na chladícím bodě potkali Lukáše, který chladil Elišku, co taky jela „L“ a tak jsme si naštěstí aspoň trošku ulevili. Při konci druhé etapy nás polila vodou Marcela, která to tak tak stihla.. Nějak jsme zrychlili, nebo co.. :)
No, pod kopcem jsme chvilkama už dostihovali... pak šup přes silnici a dlouhou stoupačku do kopce.. Tam už jsme to v podstatě odpíchli.. Medy a Scott si dávali dostih. Jen nahoře na kopci prudká zatáčka doleva, to bylo trochu o fous, ale zvládli jsme ten obrat v té rychlosti bez problémů.. a do cílové rovinky si to rozdali Medy se Scottem.. po tak dlouhým rychlým kopci si hoši na rovince ještě zahrábli a pořádně si zatryskali, bylo to super, šli skoro hlava hlava několik desítek metrů..
Projeli jsme cílem a pak nastalo 30 minut nervíků. Vedro, minimální chlazení, rychlý tempo a hlavně moc dlouhý finiš (začli jsme se přetahovat už dole na loukách). To všechno mělo za následek to, že jsem nervačila, na Mácu hulákala, aby chodila s Medym pomalu (ale kdyby šla pomaleji, asi by už couvala :)) No, ale Medy po 15 minutách měl na polaru kolem 56, takže jsem se zase uklidnila a smekala před Medyho fyzičkou a srdcem.
Kamil s Pipkou taky dojeli v pořádku, jeli rozumně v klídku s Aničkou a Eliškou a myslím, že si svůj první dostih užili.
A ještě jeden člověk, kterýho mám potřebu zmínit. Moje malá sestřička Kája jela svoje první „S“ s Kevinem a byla úplně moc moc šikovná, nejen že dojela na druhým místě, ale navíc dostali cenu kondice a Kája byla ohodnocena jako nejmladší jezdec v nejvyšší soutěži.. Prostě šikulka a Tomáš byl šťastný, což jsem byla moc ráda.
Takže nakonec to vypadalo následovně: Pipka s Kamilem v „Z“ na 10. místě, Eliška s Aničkou v „Z“ na 11. místě, Eliška se Sašou v „L“ na 4. místě a Medy si vybojoval 2. místo.
Bylo to fajn, poprvé ve Vilémově o závodech nesněžilo, tak to byla příjemná změna a hlavně, vždycky když je po všem, dojde k takovému celkovému uvolnění.. Uklidilo se to nejpotřebnější a šlo se k Evě na prasátko.. příjemné zakončení několika náročných dní.