Paseky
Medy pojede soutěž „Z“ s Charlotou.
Po dostizích ve Vilémově jsem měla v plánu už jen Vrchovany a Most.. Ale události se mění každým okamžikem a Eva mě ukecala, že pojedem do Pasek. Chtěla jet s Charlotou a neměla odvoz, tak nás s Kamilem poprosila a následná diskuze se odvíjela tak, že přece s jedním koníkem nepojedem. Pipka si vysloužila odpočinek a tak jsme do vozíku naložili jen Medyho a jeli do Vilémova.
Naložili jsme Evu, Terku a Charlotu a vyrazili na cestu do jižních čech. Cestou byla legrace, plkání, zpívání... trocha bloudění u Třeboně (bludný kruhový objezd s Kapry)..
Nakonec jsme se dopravili až do Pasek na Robertovy louky.. Klasicky jsme přijeli poněkud pozdě, takže rychloakce pro koníky udělat ohrádku a šup na rozpravu. Mezitím Kamil jel do Svin pro Hanku, která nám s Kamčem pomáhala (její první role wranglera a že se ji zhostila s chutí:)).
Pak jsme nachystali spaní, Hanka ve vozíku, koníci venku, Eva s Terkou v autě a Kamča a já venku.. bylo krásně a kdyby nad ránem nezačalo pršet(následoval přesun za Hankou do vozíku) byla by to klidná noc.
Ráno jsme skočili na veteriny a šup na start. Bylo v plánu, že si pojedem courákem, protože za 14 dní Medy pojede svou první 90-tku :).
Tak jsme vyrazili do prvního kola.. Jeli jsme všichni tak nějak pohromadě, bylo mokro, tak občas bylo hodně hluboko, ale příjemně.. Zezačátku jsme se všichni tak nějak střídali a do cíle prvního kola jsme dojeli celkem pohromadě.. Terén byl fajn, mám ráda ty kopce a výhledy do okolí, nádhera.
Do druhého kola jsme taky startovali pospolu, ale už ne všichni.. tedy Eva, já a jedna paní z Rakouska. Ale během kola se od nás ona paní vzdálila a my si jely s Evou pohodově. Na jednom kopci mi Eva řekla, že ztratila svůj oblíbený kapesník a jelikož jsme měly čas a nikam jsme nespěchaly, hledaly jsme kapesník, který jsme k Eviné radosti našly. Byla moc ráda a zbytek cesty se se Charlotou na mě zezadu jen usmívaly.. moc jim to slušelo a tak pro sebe jsem je nazvala naším stájovým senior týmem :). Celé druhé kolo si Medy šel svoje tempo, krom pár úseků v kroku, kdy jsme plkaly a tak jsme dojely do cíle v pohodě a klidu.
Veteriny proběhly bez problémů, jak říkám, nemělo smysl nikam spěchat, pro Medyho to byl jen trénink a tak jsme se spíš flákali, takže veteriny byly spíš jen rutinou.
Vyhlášení se sice trošku opozdilo, ale nakonec proběhlo a vypadalo následovně: Eva s Charlotou v „Z“ na druhém místě a Medy si svůj neplánovaný trénink vyhrál.
Po vyhlášení jsme ještě zašli poklábosit a pojíst trochu prasátka a pak jsme vyrazili na cestu do Vilémova.
Cesta byla dlouhá, únavná a pro Kamila asi hodně náročná.. Vyjížděli jsme prakticky už za tmy a celkem brzo jsme všichni spolujezdci usnuli. Kamil nás naštěstí, jak už je jeho zvykem, dovezl ve zdraví do Vilémova něco po půlnoci. Vyložili jsme koníky, dali jim nášup a šli spát.
V neděli dopoledne jsme naložili Medyho a jeli směr Brno, cestou jsme vyložili Hanku na vlak do Prahy a pak jsme pokračovali domů. Ve Zbra jsme dali Medyho na pastvu a šli odpočívat..
Byl to fajn víkend a i když se mi zezačátku vážně moc nechtělo, hlavně kvůli těm dostihům za 14 dní, ze kterých mi začíná být nervózně, byl to dobrý nápad a Evě jsme udělali radost, tak to za to určitě stálo.. :)